Z češtiny se kouřilo! …aneb když výtah z odborného textu chutná lépe než školní oběd

Představte si, že byste se mohli na chvíli vrátit do dob, kdy města zahaloval kouř z továren a ulice duněly rachotem parních strojů. Právě tam jsme se v češtině vydali – ne strojovým výkladem, ale trochu jinak. Vařili jsme! Klíčová slova z průmyslové revoluce se nám začala vařit přímo pod rukama. Každá dvojice dostala „papírový hrnec“, odborný text a magnetické štítky s fixami. Jejich úkolem bylo vybrat co nejvíce klíčových slov z odborného textu. (Ano, ten, kde se mluví o páře, parních strojích, fabrikách a městech plných lidí, kteří nemají skoro žádný volný čas – znáte to, osmáci si hned vzpomněli na období před testem z matiky.) Svůj dlouhý výčet odborných slov posléze zúžili na seznam pěti úplně nejdůležitějších. A zatímco děti vařily, já jsem na tabuli s vervou nástěnkáře roku kreslila obří kotel. Do toho jsme pak chodili přidávat slova, ale pozor – žádné opakování. Kdo přišel později, měl smůlu a musel rychle vymyslet nový „slovní guláš“. A pak to začalo bublat – pára šla nahoru. Teda ne z hrnců, ale z hlav. Pustili jsme se do společné debaty: která slova jsou opravdu důležitá a která se mohou s klidem vypařit. Nakonec jsme se shodli na slovech, která by si průmyslová revoluce hrdě napsala do životopisu. A co jsme tím vlastně dělali? No jasně – výtah z odborného textu. Ale přiznejme si, když se místo zvýrazňování a sepisování pustíte do vaření se špetkou páry a dávkou humoru, tak to najednou přestane být nuda. Bonus? Spojili jsme češtinu s dějepisem, kde se zrovna tímhle obdobím taky zabýváme. Takže možná uděláme radost i panu učiteli Randisovi. A třeba nám odpustí test. (Dobře, tak to asi ne. Ale naděje žije!)

Zkrátka – i v češtině může vypuknout revoluce. Není k tomu potřeba parní stroj, stačí tabule, fixy a parta osmáků, co se nebojí pustit věci do varu!