Aktuality ze školy

 S přicházejícím jarem proběhl na naší škole projekt s názvem „Barvy kolem nás“ , který přinesl žákům 6. a 7. tříd možnost ponořit se do fascinujícího světa barev.

V hodinách ČJ se žáci dozvěděli o základních barvách a o jejich dalším míchání. Povídali si o jejich symbolech a působení na lidskou psychiku. Společně objevili, jak barvy ovlivňují naše prostředí – od oblečení přes interiéry až po jídlo, apod. Diskutovali o tom, které barvy vnímají jako příjemné či nepříjemné, jaké emoce v nás vyvolávají.

Součástí projektu bylo také čtení krátkých příběhů o barvách, které se staly inspirací k vytvoření jejich vlastních příběhů, ve kterých barva ovlivňuje osud postavy. Tento pisatelský úkol pak sdíleli se spolužáky. V příbězích jsme našli kreativitu.

Na závěr si každý vybral svou oblíbenou barvu a zamyslel se nad tím, proč ho právě tato barva nejvíce oslovuje. Celý projekt byl zakončen sebehodnocením, kdy si žáci zhodnotili svůj přístup k práci a celkový dojem z projektu.

Barvami se žáci zabývali i v ostatních předmětech: AJ, NJ, přírodopis, fyzika, výtvarná výchova.

Projekt „Barvy kolem nás“ nejen oživil výuku, ale přinesl i spoustu zajímavých diskuzí a nových poznatků. Jak se ukázalo, barvy nejsou jen projevem krásy, ale mají hluboký vliv na naše vnímání a emoce.                                                                                                       

Jana Ledvinová

Deváťáci naší školy uzavřeli v minulém týdnu svou dlouhodobou literární cestu, která trvala takřka sedm měsíců. Shrnuli v ní svou práci s knihami Tatér z Osvětimi a Cilčina cesta od Heather Morrisové. V rámci dvouhodinovky literatury se věnovali reflexi přečtených děl pomocí metod RWCT, konkrétně použili metody ALFA BOXU a PĚTILÍSTKU. Cílem těchto aktivit bylo nejen porovnání obou knih, ale také hlubší zamyšlení nad příběhy, jejich poselstvím a významem pro dnešní dobu. Před tímto shrnutím žáci absolvovali čtení a poslech četby obou knih a plnili různorodé čtenářské i pisatelské úkoly, které jim pomohly porozumět textu a rozvíjet jejich schopnosti interpretace. Zvláštní důvod k radosti pak přineslo zjištění, že někteří žáci se do této doby neřadili mezi nadšené čtenáře a před tímto projektem neměli na svém kontě ani jednu přečtenou knihu. Dnes si však mohou připsat hned dvě a navíc takové, které čerpají ze skutečných událostí.

Všichni žáci zvládli své úkoly na jedničku a já věřím, že se jim nejen podařilo pochopit hlubší smysl obou knih, ale že někdo z nich najde v literatuře zalíbení i do budoucna. Moc bych si přála, aby jim tento projekt otevřel cestu k dalším skvělým příběhům a obohatil jejich vztah ke čtení!

minulý týden se naše škola proměnila v jednu obrovskou mezinárodní restauraci! Proběhl totiž Týden mezinárodních kuchyní, během kterého jsme mohli ochutnat speciality ze Slovenska, Itálie, Mexika, Asie a Maďarska. A že to byla jízda plná chutí, vůní a kulinářských dobrodružství! Naše školní jídelna se pod rukama šikovných žáků prvního stupně a jejich pedagogického doprovodu proměnila v opravdový festival barev. Každý den jsme se ocitli v jiné části světa – stoly zdobili čínští draci, slovenské vrcholky hor (kde se prý tu a tam mihli i medvědi, ale naštěstí jen na papíře), roztomilé mexické kaktusy, girlandy v italských barvách a mnoho dalších tematických dekorací. Takže pokud někdo na chvíli zapomněl, co má na talíři, stačilo se rozhlédnout a hned měl jasno! Speciální uznání si zaslouží šikovné žákyně 4. a 5. třídy, které během asijského dne zvládly absolutně bez chybičky oběd s bambusovými hůlkami. Nezapomenutelným zážitkem bylo také středeční vaření s naším speciálním hostem – zkušeným kuchařem, který nám připravil pravé mexické pochoutky. Ačkoliv někteří možná měli obavy z pálivosti, nakonec si většina pochutnala. Velké poděkování patří našim úžasným kuchařkám, které se s nadšením pustily do přípravy těchto zahraničních specialit, a dokázaly, že školní jídelna není jen místem, kde se jí, ale i místem, kde se cestuje chutěmi!

A protože se nám tato akce osvědčila, rádi bychom podobné dny opakovali častěji. Naším cílem je vařit nejen chutně, ale i zdravě a pestře, aby si každý přišel na své. Tak kdo ví, třeba příště ochutnáme Francii, Japonsko nebo třeba africkou kuchyni!

Takže vidličky (nebo hůlky) do ruky a těšíme se na další dobrodružství na talíři!

Žáci 6. a 7. třídy si vyzkoušeli práci s Bee-Boty, interaktivními robotickými včelkami, které pomáhají rozvíjet logické myšlení a prostorovou orientaci.

V úterý 18. března proběhl na naší škole zápis nanečisto. Budoucí třídní učitelka hovořila s rodiči o organizačních věcech zápisu, odpovídala jim na jejich dotazy, a mezitím děti v jiné třídě pilně pracovaly s asistentkou Zuzkou Charvátovou, která je vlídně a hravou formou provedla pracovními listy v lapbooku. Vše se povedlo na jedničku, děti byly velmi šikovné.

Ivana Pokutová, Zuzana Charvátová

¡Buen provecho!

Dnešní oběd ve školní jídelně nebyl jen tak obyčejný. Do naší kuchyně zavítal pan Lukáš Uher, talentovaný šéfkuchař a kapitán juniorského týmu Asociace kuchařů a cukrářů ČR, aby spolu s našimi šikovnými kuchařkami připravil menu, které nás zavedlo až do slunného Mexika! Pan Uher k nám byl pozván s cílem ukázat, jak lze školní stravování posunout na novou úroveň – zdravější, pestřejší a modernější. Je totiž pověstný svým ohromným pracovním nasazením a schopností poradit nejen s gastronomií, o které ví snad úplně vše, ale umí poradit i s gastro technologiemi. A jak to dopadlo? Děti i učitelé si pochutnávali na lahodných pokrmech, které potěšily nejen chuťové buňky, ale i oči.

Na jídelním lístku bylo:

• Karotkový krém – jemná polévka s příjemně sladkou chutí, která všechny příjemně zahřála.
• Tortilla plněná grilovanou zeleninou – křupavá tortilla s barevnou směsí čerstvé zeleniny, dochucená voňavým kořením.
• Cizrnová bublanina s meruňkami – netradiční, ale naprosto vynikající dezert, který překvapil svou lehkostí a lahodnou chutí.

Během oběda pan Uher ochotně odpovídal na otázky dětí a sdílel své kuchařské tipy. Zajímavé bylo povídání o důležitosti kvalitních surovin, správné úpravě jídla a také o tom, že zdravé jídlo může být velmi chutné.

Mexický den v naší školní jídelně se vydařil na jedničku a my doufáme, že podobné akce se budou opakovat častěji. Děkujeme panu Uherovi za inspiraci, firmě Bonduelle za kvalitní suroviny a našim kuchařkám za skvělou spolupráci! Veliké poděkování patří také našim nejmenším dětem z 1. třídy za nápaditou výzdobu stolů ve školní jídelně. A jako bonus celou atmosféru stylově dokreslovala mexická hudba, jejíž tóny se nesly jídelnou po celé dopoledne.

A co jste menu říkali vy? Který chod vám chutnal nejvíce?

Ve středu 19. března 2025 se naše základní škola spojila s Mateřskou školou Dobroměřice, aby společně uspořádaly krásnou akci s názvem Pohádkové čtení s malováním v rámci projektu  MAP Louny. Hlavními hrdinkami tohoto dopoledne byly dvě žákyně naší deváté třídy, Anička a Nelly, které předškolním dětem předčítaly pohádku Josefa Čapka Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort. Malí posluchači byli naprosto úžasní! Pozorně sledovali příběh, smáli se roztomilým nešikovnostem pejskova a kočiččina vaření a nadšeně se zapojovali do povídání o tom, co všechno se do takového pohádkového dortu může dostat. Po čtení následovala diskuse, při které děti prokázaly nejen skvělou paměť, ale i fantazii – jejich odpovědi byly plné nápadů a radosti. A protože ke krásné pohádce patří i trocha tvoření, pustily se děti do malování. Pod rukama jim vznikaly pestrobarevné obrázky pejsků, kočiček a samozřejmě i dortů, které by možná chutnaly stejně „výtečně“ jako ten pohádkový. Celé dopoledne proběhlo ve velmi milé a přátelské atmosféře. Spolupráce mezi naší školou a MŠ Dobroměřice je vždy nádherná a těší nás, že můžeme společně vytvářet takové kouzelné chvíle. Velké poděkování patří našim žákyním Aničce a Nelly, které se svého úkolu zhostily s velkou laskavostí, dětem z mateřské školy za jejich nadšení, paním učitelkám za skvělou podporu a především paní ředitelce Ludmile Jirotkové za umožnění této krásné akce. Už teď se těšíme na další společná setkání plná pohádek, smíchu a tvoření!

Diktát. Pro mnohé strašák větší než pondělní matematika nebo školní oběd s názvem „překvapení šéfkuchaře“. Když se však řekne "Kloboukový diktát", zní to už mnohem lépe. A taky že ano! Když se sejde trocha štěstí, kreativita a gramatika, může z toho vzniknout něco opravdu nezapomenutelného.

Jak to celé funguje? Do apartního, mírně obnošeného, klobouku se vloží kartičky s větami. Několik žáků si vylosuje jednu kartičku, přečte ji nahlas a ostatní ji zapíšou. Všichni se pak modlí, aby nebyla plná čárek, shod přísudku s podmětem a dalších, naprosto neřešitelných, nástrah českého jazyka.

A co by to bylo za diktát bez kontrolního momentu? Když se pak opravuje, nastává ta nejlepší část – zjišťování, kdo si v hlavě vytvořil vlastní, zcela originální větu, která by mohla být nominována na "Nejlepší literární absurditu roku". A věřte, že mezi perličkami se občas objeví takové jazykové skvosty, že by se i paní učitelka raději schovala pod lavici (nebo pod ten klobouk, kdyby byl dost velký ☺).

Na konci hodiny tak odcházíme nejen s lepší znalostí pravopisu, ale také s pár slzami smíchu v očích. A přiznejme si – kdyby byly všechny diktáty takhle zábavné, možná bychom je i psali rádi! Tak zase příště, ať nám ten klobouk přinese jen samé šťastné věty (a hlavně bez "bysme" místo "bychom"!).